33 - kapitola jedenatřicátá - Zprávy
21. 6. 2010
Prvně ale vyběhnu do patra a vykouknu na ulici hemžící se znuděnými lidmi. I přes ohromnou špínu vitríny mi slunce pohladí tvář.
Sarah s rybářem se objeví o poznání později. Meriotovy rty zvlní mírný úsměv při pohledu na jemný stín vržený záclonou. Elf z bouře se zmateně rozhlíží. Na Trhu mu to domov jistě i přes věčnou temnotu připomínalo daleko více. Tento svět byl dočista jiný.
„Řekl bych, že fronta na sprchu bude pořádně dlouhá. Jdu splašit ručníky a mýdlo,“ zhodnotí zraněný David při pohledu na podrápané společníky a Andy, která byla postřelena do paže.
Zpět na zem. „Bez ošetření nikam! Ztratil jsi dost krve.“
S úsměvem přikývne a dá instruktáž ohledně koupelny Sáře. Sám vyhrabe lékárničku a poslušně si vyhrne košili. Andy si vezme do parády Market.
„Co budeme dělat s ním?“ kývne Pavla duchapřítomně k elfovi. Pravda, venku by mohl působit poněkud nápadněji.
Rybář to vyřeší krátkou řečí, zatímco mu čistím ránu. Měl štěstí, že jej to jen škráblo. Jinak by dozajista vykrvácel, než bych dokončila svoji práci. Při pohledu na stříbrnou krev se mi nejistotou roztřásly ruce.
„Nikam nepůjde,“ oznámí mi. Chvíli trvá, než pochopím, že tím myslel elfa.
Sarah položí sluchátko pevné. „Ještě neodpojili telefon. Domluvila jsem vám za chvíli schůzku s naším doktorem. Když si vy dva pospíšíte, doprovodím vás.“
„Doktor?“ nakrčí obočí jeden z pacientů.
Prohlížím si jeho tvář. Zdá se, že tady se měníme k normálu mnohem rychleji. Nic bych nedala za to, že za hodinku už bude mít rybářova krev docela normální barvu i hustotu. Dobrá zpráva pro někoho, kdo potřebuje pár stehů bez zbytečné publicity.
„Sotva můžeme nakráčet do nemocnice a křičet: „Pokousal mě vlkodlak!“ Sára má dobré kontakty od svého otce.“
Zdá se, že když jsem zmínila zuby, obrátila jsem tak pozornost i na sebe. Ušklíbnu se. „Nic mi není. Byla to jen malá léčka. A vlčice je, zdá se, docela fajn Strážkyně. Na rozdíl od těch vašich, mé rány spraví jen trocha dezinfekce a náplast.“
A klid, pomyslím si. Toho bylo dost málo.
O několik hodin později nastartuje Andy s bolestným úšklebkem vychrchlanou starou škodovku. Stínoví lovci se rozcházejí – nadobro. Těžko říct, jestli se samostatně do něčeho pustí, nebo se pokusí vrátit ke své staré nevědomosti. A zda jim to vyjde. Elf, Meriot, Sarah i já musíme zřejmě zůstat. Ani jeden z nás nemá, kam by šel. Ale co bude, až Správce pošle další?
~
Bára X. si pogratuluje. Věděla, že se vrátí, zůstanou-li po tom všem naživu. To znamená i šanci pro ni. Jen si tentokrát musí dát větší pozor na to, aby jí znovu neproklouzli mezi prsty. Zpoždění musí Stínu vynahradit precizností své práce, jinak se po předchozích neúspěších bude muset začít obávat o vlastní zdraví. Viděla stovky těch, kteří skončili právě tak neslavně.
~
Stínova služebnice nebyla jediná, kdo příchod Dvořanů zpět zaregistroval. Zdálo by se, že říšský mág musí být dávno po smrti, ale z jiných příběhů jistě víte, že tací, jako on, se desítky, možná stovky let jen učí a propracovávají na výslednou pozici.
A tak „učitel“ přežil bez větších potíží „učedníka“.
Snad proto se nedal znepokojit utkvělým pocitem, že jeho existence brzy skončí.
Vyznavačům magie na jakémkoliv od šarlatána a mastičkáře vyšším postu však nerozumí ani ty hvězdy na nebi, teré prováží život celým jeho vývojem. Tak jakpak by to dokázaly takové děti?
Znal už nějakou dobu totožnost Dvořanů i vraha. Sledoval téměř každý jejich pohyb. Vždyť se sám zasloužil o to, aby je shromáždil. Stínova vláda trvala již příliš dlouho. Nehodlala dál přihlížet, jak ničí jeho zemi. Nastává čas převratu, který zasel tak dávno a nyní začíná již klíčit.
Sedl si ve své pracovně na rozviklanou židli, upíjel ze šálku svoji kávu a hleděl na amulet – dar od přítele ve svých rukou, než jej hluk přede dveřmi upozornil na bezprostřednější úkol.
Sebral ze zásuvky psacího stolu složku plnou zažloutlých papírů starých poznámek a otevřel dveře na chodbu, kde se vytvořila úzká ulička v davu mladých breptů plných očekávání.
~
Začalo to týden po návratu z Trhu. Bránu ve sklepě kdosi otevřel zvenčí. K úlevě Sarah Blakeové, která měla té noci hlídku, se jednalo o třicetičlenou skupinu divoženek. Jejich vůdkyně se u ní zastavila.
„Přinášíme zprávy z Trhu. Za několik hodin se opět aktivují portály. Zatímco my jsem ve Hvozdu drtili Správcovo vojsko, hladoví a deprivovaní obyvatelé Trhu se, jak se zdá, bouřili. Ještě včera bylo možné prohlédnout si pozůstatky barikád. Správce zemřel. Jeho lékař sice vydal prohlášení, že šlo o srdeční příhodu, ale kdo si tím může být jist? Byla zvolena Rada pro každou ze čtvrtí a dále společná celému Trhu, v níž zasedá i jedna ze sester. Nesnáze na nějakou dobu zůstanou za námi, než se do toho zaplete korupční politika. Není třeba zde trávit zbytečně čas. Branou dozajista žádný nepřítel nepřijde. Alespoň si nemyslím, že by zbrojíř svoji značku dával jen tak každému na potkání.“
Vlčice se usmála. Po dlouhé době také dobré novinky. „A elf?“ zajímalo ji.
Divoženka se usmála též. Z nějakého důvodu byla ráda, že se vyřešila záležitost s tím tvorem tak snadno.
„Odstěhoval se i s částí své rodiny do jiné části Hvozdu. Nebude se plést do rozhodování, takže může zůstat. Po rozšíření zvěstí o bitvě ještě stoupla strašlivá pověst lesa, lesních žen, a v neposlední řadě i vaší skupiny. Myslete si, co chcete, ale od této práce se nedá tak snadno odejít, pokud jste již dosáhli takového postavení.
O vampírovi od vašeho odchodu nevíme nic,“ předběhla další otázku vlčí ženy. „Snad je na Trhu, ale stejně dobře může vyčkávat ve stínech okolních domů na vhodnou příležitost.“
Z kapsy vytáhla malou keramickou sošku jelínka. „Sestry ti posílají toto. Jde o totem, který má chránit tvoji duši před zlem. Děláváme je odedávna jen pro ty, jichž si vážíme nejvíce. Ukážeš-li jej v nouzi komukoliv z našeho lidu, poskytne ti pomoc. Na druhou stranu vyryl elf nějaké značky. O tom ovšem nic nevím. Přijmi ten dar a běž se prospat.“
Podala Sarah přívěsek a odešla za ostatními.
Vlčice se ani nepodivila faktu, že dům dále spí a zvonek na zamčených dveřích obchodu se ani nepohnul. Měla co vyprávět k snídani.
Zároveň bylo načase zjistit, co může dělat dál. Jít znovu do školy? Nebylo složité pro to Sam po takové době přemluvit.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář